V souvislosti s diabetem 2. typu se někdy mluví o „epidemii nové doby“, nebo dokonce o největší epidemii v historii lidstva. Co do počtu případů by to sedělo. V tomto článku budeme hodně zmiňovat globální trendy, takže nejprve pár čísel z Česka, aby bylo jasné, že se nás to týká úplně stejně.
Ročně u nás v souvislosti s cukrovkou zemře 22 tisíc pacientů (statistika k roku 2016). Pro srovnání: zhruba tolik lidí u nás zemřelo na onemocnění covid-19 za první rok pandemie. Kromě toho máme v celé Evropě nejvíc diabetiků v poměru k populaci. Blížíme se k situaci, kdy bude mít cukrovku každý desátý občan České republiky (zase je řeč o datech z roku 2016; možná už k tomu došlo). Cukrovka je tu nyní čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí.
Jsou za tím geny, nebo vnější faktory?
Jde o velmi komplexní téma, ale sečteno a podtrženo – je vysoce nepravděpodobné, že za současnou epidemii cukrovky 2. typu můžou geny. Genetická výbava populace se nemůže změnit v průběhu dvou nebo tří generací, což je časový rámec, ve kterém se v mnoha oblastech světa mnohonásobně zvýšila prevalence diabetu. Prsty v tom ovšem může mít epigenetika. Ta zahrnuje jevy, které jsou taky dědičné, ale nejde přímo o změny v nukleotidové sekvenci DNA.
Naproti tomu bylo prokázáno, že se zvýšeným rizikem cukrovky souvisejí moderní rizikové faktory, jako je stres, nedostatek spánku a pohybu, bydlení v zastavěných oblastech, kouření nebo látky znečišťující životní prostředí, kterým jsme denně vystaveni.
Vliv má i to, kde a komu jste se narodili
Současný a především budoucí nárůst případů je kombinací mnoha faktorů. Existuje mnoho etnických skupin, které mají s diabetem větší problém než takzvaný kavkazský typ, ke kterému patří většina Čechů. Prokázaly to studie provedené na multietnických populacích různých zemí. Větší předpoklady k diabetu 2. typu mají například Indové a podle jedné kanadské studie také lidé z Jižní Asie, Latinské Ameriky, Karibiku nebo subsaharské Afriky. V nevýhodné pozici jsou i původní obyvatelé Severní Ameriky. Kmen Pima v USA je na tom dokonce s prevalencí úplně nejhůř na světě.
Zajímavé je i to, že cukrovka 2. typu více postihuje „bohaté chudé“ – země, které zaznamenaly velmi rychlý ekonomický růst. Některé studie se dokonce zamýšlejí nad tím, že cukrovka je nevyhnutelný průvodní rys prosperity. Možná i proto nemoc v poslední době explodovala v Indii a Číně, tedy typických rychle rostoucích ekonomikách.
Problémy s diabetem mají i děti
Opravdu už dávno nejde o „nemoc stáří“. Například mezi japonskými školáky je dnes třicetkrát více případů diabetu 2. typu než před 20 lety. Je u nich dokonce už častější než diabetes 1. typu. Šlo to souběžně se změnou stravovacích návyků a zvýšením míry obezity. Nadváha a obezita u dětí jsou čím dál větší problém i v Česku, obézních dětí je u nás asi desetina.
I když je dítě obézní a cukrovka se u něj nerozvine, není vyhráno. Takzvaná latenční doba, tedy doba mezi podnětem a projevem, může trvat deset i více let. To aspoň ukázal výzkum zmiňovaného kmene Pima. Takže obézní dítě může cukrovka 2. typu dostihnout až jako mladého dospělého.
Počet obézních dětí se zvyšuje. S tím souvisí i epidemie diabetu. Foto: Shutterstock
Čím dřív cukrovka přijde, tím hůř
Dnešní mladí lidé s diabetem 2. typu budou během svého života nejspíš čelit vyšší úmrtnosti a obecně větším zdravotním potížím ve stáří. Komplikace ke konci života se totiž podle některých studií vyvíjejí v závislosti na tom, jak dlouho onemocnění trvalo. Diabetes s časným nástupem byl například spojen s čtrnáctkrát vyšším rizikem infarktu myokardu.
Začít to může už „v břiše“
Vědci dokonce našli souvislost mezi přehnanou výživou plodu (a později také kojence) a vývojem diabetu 2. typu v dospělosti. Taková výživa má totiž nepříznivý dopad na vývoj a funkci beta buněk a tkání citlivých na inzulin, což může ve spojení s obezitou vést k inzulinové rezistenci.
Dá se epidemie zvrátit?
Existuje určitý společenský jojo efekt. Například naznačila, že když tam přišla ekonomická krize, došlo ke snížení obezity, a tím i výskytu cukrovky 2. typu a s ní spojených úmrtí. Vy ale na ekonomické potíže ani společenské trendy čekat nemusíte. Většina lidí může rozvoji diabetu předejít a existuje i šance už rozjetou nemoc zvrátit, zvlášť pokud jste zatím ve fázi prediabetu.
Pohyb, zdravé jídlo a dostatek spánku
Tato klasická trojice pomáhá s prevencí i remisí mnoha (nejen) civilizačních chorob. Včetně diabetu 2. typu. Právě jídelníček by měl být na prvním místě, ať už nemocí trpíte, nebo se jí chcete v budoucnu vyhnout. Prospěje to samozřejmě celé rodině včetně jejích nejmladších členů.
Kromě toho je prokázáno, že fyzická nečinnost zvyšuje riziko diabetu 2. typu u všech etnických skupin. Schválně – udělejte si vlastní inventuru. Jak vypadal váš průměrný den před deseti lety a jak vypadá dnes? Jak jste se dostali do práce? Kam jste museli jít? Na poštu, na úřad, nakoupit? Jestli vám z toho vyjde drastický úbytek pohybu, zkuste ho kompenzovat. Je skvělé, že nám technologie ulehčují život a spoustu věcí nemusíme řešit fyzicky. Ale o to víc bychom si měli hlídat, že se pravidelně hýbeme. I ti nejvytíženější lidé si můžou dovolit chodit na procházky nebo třeba jezdit do práce na kole.
